Příprava pozemku pro realizaci zahrady

asanace – Vyčištění od všech stávajících nevhodných konstrukcí, stavebních odpadů, náletových dřevin a dřevin určených k vykácení z důvodu stáří, zdravotního stavu nebo obtížného začlenění do kompozice. Tyto zásahy musí být provedeny v souladu se zpracovanou projektovou dokumentací v dokumentu „Situační výkres – inventarizace“.

Příprava půdy pro realizaci zahrady

• odplevelení pozemku

Odstranění nežádoucích druhů rostlin. Odplevelení můžeme provádět mechanicky (při malém zaplevelení), nebo použitím selektivního popřípadě totálního herbicidu.
terénní modelace

• příprava půdy a modelace terénu

Po odumření rostlin rozrušíme rotavátorem povrch půdy do hloubky cca 20 – 30cm, popř. na méně přístupných místech rýčem. Podle potřeby navezeme kvalitní substrát a urovnáme pozemek. Vždy je vhodné ponechat navezený substrát slehnout, zejména pokud jsme nenaváželi rovnoměrnou vrstvu po celém pozemku. Dle potřeby můžeme opakovat chemický postřik proti plevelům.

• vytyčení záhonových výsadeb

Provádí se na základě vytyčovacího výkresu.

• zakládání záhonů

Technologické zásady výsadby rostlin

• Výsadba rostlin se provádí na základě osazovacího plánu.
• Velikost výsadbové jamky je vždy volena v závislosti na velikosti kořenového balu, kvalitě půdního substrátu v dané lokalitě a s ohledem na dlouhodobý rozvoj kořenového systému okrasných dřevin.
• Výsadba může být prováděna bez výměny půdy, s 50 % výměnou půdy a se 100 % výměnou půdy dle kvality stávající zeminy.
• Technologické zásady výsadby vřesovištních rostlin: U všech vřesovištních rostlin je nutná 100 % výměna stávající zeminy a její nahrazení rašelinou. Rašelina musí být dostatečně vlhká a nesmí vyschnout!
• Pro zlepšení podmínek kořenového systému rostlin se do výsadbových jamek přidávají tabletová hnojiva, pomalu působící hnojiva, algináty, teraccotem a další.
• Na kmeny stromů je nutno použít jutovou bandáž sloužící pro snížení výparu a zároveň proti poškození mechanickému či poškození mrazem v prvních letech po výsadbě. Pro zamezení poškození mrazem se jako nejvhodnější jeví použití rákosové rohože, která účinně zabraňuje zahřátí osluněné strany v zimních měsících.
• Rostliny vysazujeme do jamky tak, aby byly zasazeny stejně hluboko jako ve školce. Očkovance a dřeviny roubované na kořenovém krčku či těsně nad zemí sázíme tak, aby místo očkování či roubování bylo nad povrchem půdy.
• Kotvení vzrostlých dřevin provádíme nejčastěji třemi kůly do trojúhelníku. Kůly jsou mezi sebou spojeny v horní části dřevěnými latěmi nebo půlenou kulatinou pro zvýšení pevnosti. Vyvázání dřevin ke kůlům se provádí popruhy s přírodního nebo syntetického materiálu, speciálními pryžovými sponami, konopným lanem. Úvazek musí umožňovat dřevinám sesedání spolu s půdním substrátem a nesmí způsobovat boční výkyvy. Pro kotvení vzrostlých dřevin lze použít i podpovrchových kotvících prvků z lehkých slitin či žárově pozinkované oceli.
• Půdu u vysázeného rostlinného materiálu vždy důkladně sešlapeme – odstraníme tím vzduchové mezery v jamce. Při výsadbě vzrostlých dřevin sešlapujeme půdu postupně po cca 10cm vrstvách.
• Po výsadbě odstraníme poškozené části rostlin řezem. Jedná se např. o případné sesazení bočních větví korun dřevin pro zmenšení výparu, u okrasných keřů lze provést zpětný řez.
• Urovnání povrchu půdy a vytvarování závlahových mís.
• Důkladná závlaha vysázeného rostlinného materiálu.
• Mulčování výsadeb borkou o síle vrstvy 8 – 10cm, u trvalek 3 – 5cm. Mulčovací vrstva je částečnou ochranou proti sešlapu a zabraňuje samovolnému zhutňování půdy v důsledku deště a rychlé mineralizaci organických látek. Mulč kromě toho působí na snížení výparu, zvyšuje biologickou aktivitu půdy, brání nežádoucímu zaplevelování, zmírňuje chemické i mechanické poškozování, je zdrojem živin, vytváří podmínky pro rozvoj kořenového vlášení. Mulčovací materiály nesmí poškozovat rostlinný materiál a nesmí bránit pronikání vody a vzduchu do půdy.

[divider]